Wooden Playground Area

Jako by se ostatní maminky o své děti nebály, připadá mi na dětském hřišti. Když tam jdeme, jsem mu stále za zády

Když vidím některé maminky na dětském hřišti, jsem z toho v šoku. Připadá mi, jako by se o své děti nijak nestaraly a dětské hřiště berou jako velký, oplocený, a přitom nehlídaný prostor, kam mohou své ratolesti jenom tak odložit. A samy se mohou věnovat v lepším případě knize, v tom horším mobilu.

Tolik věcí, co se může stát

Chápu, když jde o velké děti, tady moc nebezpečí nehrozí. Ale v případě tříletých, jako je můj syn, by mělo být namístě, že budou neustále s nimi. Vždyť je tam takových rizikových míst, u kterých je třeba dávat dobrý pozor. Třeba pád z houpačky, prolézačky, provazového žebříku, lávky, kladiny nebo z jiných dětských prvků. Malé tříleté dítě si ještě nemusí uvědomovat všechny nástrahy.

Bez modřin a škrábanců

Když se rozhlédnu kolem a vidím laxní maminky a jejich děti, jsem v šoku. Řada jejich potomků kolem tří let má modřiny, škrábance či jiné důkazy o tom, že něco nezvládly úplně dokonale. Můj Míša tam zcela vybočuje, žádné škrábnutí, žádná modřina. Je ještě malý a nechci, aby trpěl.

Zdroj obrázku: Freepik

Stále za ním

I proto na hřišti neustále běhám za ním. Na prolézačkách a žebřících ho jistím, na klouzačkám ho chytám, u houpaček stojím za ním, na opičích drahách ho stále držím za ruku. Kdykoliv se něco stane, chytím ho, aby nespadl a neublížil jsi. Nechci, aby plakal, a už vůbec nechci, aby si způsobil nějaké bolestivé zranění. Nedej bože s trvalými následky.

Přeháním to?

Moje matka i tchyně, můj manžel i moje kamarádky mají na mé chování stejný názor. Prý to přeháním. Já si naopak myslím, že oni jsou příliš laxní. Můj Míša je ve třech letech pořád ještě malý a já beru jakékoliv jeho zranění za své selhání. Nechci riskovat, aby se mu něco stalo. Laxnější začnu být až ve chvíli, kdy si budu stoprocentně jistá, že vše zvládne zcela bez problémů. A bez pomoci. Do té doby tu budu stále pro něho a budu mu neustále na blízku.

Zdroj: Autorský text, e-mailový příspěvek Lucie H.