Kamila: Ztrapnila jsem dceru při distanční výuce. Ta se mnou odmítá mluvit, prý jsem jí udělala ze života peklo

Neuvědomila jsem si, že má dcera distanční výuku a udělala něco, co viděli a slyšeli všichni její spolužáci. V tu chvíli mi to nedošlo, ale později jsem pochopila, co hrozného jsem udělala a jak moje dcera nyní musí trpět. Je jasné, že i když se bude snažit o jakékoliv vysvětlení a zahrání do autu, k ničemu to nebude. Mládež dokáže být krutá a neodpustí cokoliv.

Dcera se mnou nemluví a je na mě naštvaná

Vlastně se své dceři ani nedivím. Měli jsme velmi dobrý vztah, ale já ho jednou větou dokonale zničila. Rozumím jí, že se mnou nechce mluvit, ani mě vidět. Ztrapnila jsem ji před spolužáky, ale rozhodně ne záměrně. Neuvědomila jsem si, že sedí u počítače se zapnutou webkamerou a má distanční výuku. A tedy že co zazní v pokoji, to jde do mikrofonů nejenom učitele, ale všech ostatních.

Jedna neuvážená věta

Dcera byla stejně jako každý jiný den ve svém pokoji. Zde buď seděla u notebooku, nebo ležela na posteli s mobilem v ruce. Klasický teenager. Myslela jsem, že i dnes tráví čas na sociálních sítích a neuvědomila jsem si, že může mít distanční výuku. A ta znamená povinnost mít nejenom zapnutou webkameru, ale i zapnutý zvuk.

Zdroj obrázku: Pixabay

To jsem si neuvědomila, vešla jsem do pokoje s jejím tričkem, které nechala v obýváku, a doslova jsem řekla: „Tohle tričko ti dám vyprat, už pěkně smrdí potem.“ Jen co jsem to dořekla, uslyšela jsem smích ostatních spolužáků. Dcera rychle zaklapla notebook a začala na mě křičet, ať odejdu. Bylo už pozdě.

Výsměch a nové přezdívky

Má neuvážená věta udělala dceři mezi spolužáky peklo. Má kvůli tomu nelichotivé přezdívky, jako „smraďoch“ nebo „prase“. Chápu, že jsem jí velmi ublížila a shodila ji před ostatními. Nevím ale, jak vše napravit. Doufám jenom, že vše co nejrychleji přejde a před nástupem do lavic se na vše definitivně zapomene. Jinak to bude mít moje holčička ve škole hodně těžké, a doma to budeme mít snad ještě horší. Stále lituji, že jsem alespoň nezaklepala, nebo ji více neposlouchala, když mi říkala, v kolik hodin jí výuka začíná.

Zdroj: Článek byl zpracován na základě příběhu naší čtenářky
Máte příběh, který by mohl zajímat i ostatní? Napište nám a podělte se s ním. Zpracujeme ho a publikujeme na našem magazínu. Byla by škoda, nechat si ho jen pro sebe.