„Podvedl jsem tě jenom proto, abychom měli lepší vztah,“ vysvětloval partner dlouhodobou nevěru

Nevěra není nic výjimečného. Nejhorší na ní není ten čin jako takový, ale až chvíle, kdy se provalí. V takovém případě to může vést až k rozpadu dlouhodobého, do té doby ideálního vztahu. Přitom samotné podvádění může vztahu jenom prospět. Když se ví, jak na to.

Nevěra není vždy špatná a vztahu může klidně prospívat. Je to sice odvážné tvrzení, ale já si za ním stojím. Mám totiž vlastní, osobní zkušenost. Byl jsem to já, kdo svou manželku podváděl a kdo to dělal právě z důvodu, aby to doma klapalo. Zní to možná zvláštně a podivně, ale je to tak. Věřím, že nejsem jediný, kdo to dělá.

Téměř dva roky jsem žil dvojím životem, což byla hra, o které jsem si myslel, že ji mám pod kontrolou. Že jsem natolik opatrný a že si dávám tak dobrý pozor, že se prostě nemůže nic stát. Když však něco trvá dlouho, začnou se dělat chyby. A já nebyl výjimkou. Pravda je taková, že nikdy nemáte kontrolu nad takovou situací, jenom iluzi kontroly. Myslíte si, že je to v pořádku, ale není. Má nevěra byla odhalena a všechny ty roky opatrnosti byly marné. Má žena to zjistila a já jsem to nemohl popřít. Ani jsem to popřít nechtěl, postavil jsem se k tomu čelem jako chlap.

Celé to začalo, když náš intimní život začal skřípat. Myslel jsem si, že pokud najdu uspokojení jinde, můžu být šťastnější a naše manželství by z toho mohlo těžit. A skutečně to byla pravda. Už jsem nebyl tak naštvaný, podrážděný, doma vše klapalo jako nikdy. S milenkou to bylo jednoduché, bez závazků, bez stresu, jenom čisté potěšení, které mi doma chybělo. A doma zase vládla pohoda, jezdili jsme na výlety, dovolené, trávili s manželkou volný čas. Všechno se zdálo být v pořádku. Po provalení nevěry jsem zjistil, že jsem si tím zkomplikoval život mnohem víc.

Jednou přišel den, kdy se vše provalilo. Když mi žena položila otázku, neměl jsem kam utéct. Přiznal jsem se a řekl jsem jí pravdu s tím, že jsem to dělal pro zlepšení našeho vztahu. Zní to jako klišé a je mi jasné, jak se to musí jevit zvenčí. Žádné výmluvy a vysvětlení nemohly změnit fakt, že jsem ji zranil. Zbývalo mi jen doufat, že najdeme cestu, jak z toho ven, ale v hloubi duše jsem věděl, že to bude cesta trnitá. Nešlo jen o sex, šlo o důvěru, kterou jsem porušil, a o to, co jsme spolu budovali. Ať už to bude jakkoliv, vím, že tohle byla chyba, která mi navždy změní život. Ať už se rozhodne jakkoliv, budu to respektovat, protože jsem ji zklamal tím nejhorším možným způsobem. A teď musím čelit následkům svých činů. Ale část viny je také na ní, protože odmítat intimní soužití v manželství není ideální.

Zdroj: Autorský text, e-mailový příspěvek