Spánkový věk prozradí, za jak dlouho zemřeme. Odhalit dokáže i blížící se nemoc
Spánek ovlivňuje kvalitu života, to vědí jistě všichni. Vědci považují dobrý odpočinek za lék na mnoho zdravotních neduhů a obtíží, při dlouhodobých problémech se spánkem hrozí nadváha, kardiovaskulární onemocnění i rakovina. Nyní přišli výzkumníci s teorií spánkového věku, který zohledňuje různé parametry a zahrnuje též krátká noční probuzení. Podle závěrů v časopise Digital Medicine je podle spánkového věku možné určit dobu, kdy dotyčný zemře, nebo odhalit zdravotní potíže, které mohou skončit fatálně.
Spánek souvisí se zdravím
Výzkum spánku provedli odborníci ze Stanfordovy univerzity, kteří zahrnuli celkem 12 tisíc různých studií ohledně spánku a nočního chování. Bádání se týkalo vzorců dýchání, srdečního rytmu i pohybů nohou či brady. Výzkumníci se pokusili spojit parametry s úmrtností. To, že kvalita spánku souvisí se zdravím, prokázaly i další studie, podle Francouzského národního institutu zdraví a lékařského výzkumu v Paříži (INSERM) lidem s dostatkem spánku nehrozí mrtvice nebo ischemická choroba srdeční.
Spánek naznačuje dobu úmrtí
Publikované závěry stanfordského týmu šly ještě dále a vědci stanovili takzvaný spánkový věk. Čím vyšší je, tím vyšší je také fragmentace spánku, což vede k rozvoji různých nemocí včetně Parkinsonovy choroby nebo kardiovaskulárních onemocnění. Pro analýzu vědci použili umělou inteligenci a technologii strojového učení pro určení spánku konkrétního člověka, u kterého následně určili spánkový věk. Ten se může lišit od skutečného. Padesátník spící po celou noc může mít spánkový věk 45 let a naopak.
Vyšší spánkový věk = více zdravotních potíží
Podle vědců je problematické, když spánkový věk přesahuje skutečný věk daného člověka, protože se zvyšuje riziko závažných onemocnění včetně Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby. Nejvyšší úmrtnost je pak spojena se zvýšenou fragmentací spánku, kdy dochází k častým krátkým probuzením v průběhu noci. Kvalitní spánek je základem pro uchování zdraví, vědci proto doporučují spát více než 6 hodin, ale též méně než 8 hodin pro zlepšení zdravotního stavu, pro zvýšení odolnosti vůči stresu a pro zlepšení kognitivních funkcí mozku a kreativity.
Zdroje:Scientists use ‘sleep age’ to infer longterm healthhttps://www.nature.com/articles/s41746-022-00630-9 https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2864873/