Zlobením si dítě nemusí vynucovat pozornost. Víc než univerzální rady funguje ve výchově něco jiného

Tradiční rodičovské názory tvrdí, že děti, které se chovají neslušně, se pouze snaží získat pozornost, ať už pozitivní, nebo negativní. Rodiče se v takových případech chovají různě, ale málokdy reagují na dítě pozitivním způsobem.

Buďte při výchově flexibilní

Pro rodiče může být lákavé rozhodnout se pro jeden směr ve výchově a držet se ho za každou cenu. Jenže každá situace vyžaduje jinou reakci. Jednou z nestárnoucích zásad v rodičovství je, že hledání pozornosti je primární motivací pro špatné chování dítěte. Pokud malé dítě udeří svého sourozence, zlobí se nebo si dá koláč navíc, který neměl, automaticky některým rodičům naskočí, že jde o strategickou hru ze strany dítěte, aby rodič přestal dělat to, čemu se právě věnuje, a soustředil se pouze na něj. Jak se také běžně říká: negativní pozornost – také pozornost.

Z této prvotní myšlenky vyplývá následná reakce rodiče, kdy chce ukázat dítěti, že toto chování „nefunguje“. Často pak volí cestu aktivního ignorování po určitý čas, kdy si dítěte nevšímá. Teorie vyžadování pozornosti byla dlouho základním kamenem v rodičovském poradenství. Spolu s ní byly doporučovány techniky, kterými byli rodiče směřováni k dodatečné pozornosti a chválení pozitivního chování. Ukázalo se, že tyto metody byly užitečné pro mnohé, i když ne všechny děti.

Moderní doba zpochybňuje starou výchovu

V poslední době byly techniky a hypotézy hledání pozornosti zpochybněny. Impuls vyplývá z mnoha faktorů, o kterých se vedou moderní studie. Například zvýšené uznání účinků raného traumatu a nepřízně na vývoj mozku, uvědomění si, že tyto metody zřejmě nepomáhají některým dětem a že můžou způsobit pouze zhoršené chování a dodatečné pochopení toho, že někdy je třeba se mezilidské vztahy i učit a nestačí je jen posilovat.

Výsledkem je, že mnozí obhájci a odborníci na vývoj dětí nyní povzbuzují rodiče, aby reagovali způsoby, které jsou téměř v rozporu s tradičními radami. Například místo ignorování dítěte, když se vymkne z kontroly, zapojit se vroucným a laskavým způsobem, kterým mu můžeme pomoci naučit se pracovat se svými emocemi a vyrovnat se s hněvem. Namísto abychom prosazovali svou autoritu a nastavené limity a pravidla, bychom měli hledat řešení, které bude vhodné pro všechny.

Zdroj: https://fatherresource.org/modern-parenting-vs-traditional/