„Jak si někdo může kupovat vlastní lyžařské vybavení,“ divím se ve ski areálech. Je to ztráta času i peněz
Je to nákladné, přesto lyžovat jezdíme. Pokaždé když vidím nacpané ski areály si říkám, že lidi peníze stále ještě mají, protože zrovna tahle kratochvíle je jednou z těch, kterou bychom v době nouze určitě mohli oželit. I já si někdy říkám, že s lyžováním přestanu. Ale potom napadne sníh a už to pomalu ale jistě začíná.
Každou zimu to na mě dolehne jako lavina – ta chuť dostat se na svah. A tak jako mnozí Češi, co mají lyžování v krvi, se vydávám za sněhem, ať už je kousek za rohem nebo křížem krážem po Evropě. Ale jedna věc mi neustále leze na mozek – proč tolik lidí vláčí s sebou ty tuny vlastního vybavení?
Vždycky si říkám u půjčovny, když si vedle mě někdo připíná ty své „vlastní“ lyže, jestli mu to stojí za to. Vlastní výbava – to zní jako něco pro profíky, kteří na svahu stráví víc času než doma. Ale pro nás, co si to užíváme jen tu a tam jako hobby, to přijde jako zbytečná investice. Nač vlastnit něco, co použiju párkrát do roka, když půjčovna stojí jen pár set korun na den?
Znám ten argument, že vlastní boty „lépe sedí“, ale zatím jsem se nesetkala s tím, že by mi věci z půjčovny vyloženě neseděly. Mám normální nohu a každá lyžařská bota mi padne. Navíc, když si půjčím lyže, vždycky mám moderní, aktuální modely, což se nedá říct o těch křápech, co někdo vlastní přes deset let a pořád na nich jezdí. Trendy a materiály jdou stále kupředu, tak proč se trápit na něčem, co už je dávno za zenitem.
A ta logistika s vlastním vybavením? Někde na parkovišti se oblékat do bot, pak v nich jít k areálu, s lyžemi na ramenou. A večer to vše zase opačným směrem. Naložit do auta, přijet domů a i když je člověk unavený, musí správně uložit lyže, vyndat z bot vložku, dát je sušit. Uf. Když skončím na sjezdovce, chci jenom odhodit lyže u půjčovny, skočit do svých klasických bot a jít se najíst nebo rovnou do auta a domů.
A tak, zatímco ostatní tahají své lyžařské vybavení, já jdu cestou úplné pohody. Půjčím, zajezdím si a vrátím. A peníze, které bych utratila za vlastní vybavení, raději investuji do nějakého toho extra výletu nebo lepší večeře po lyžování. Co si budeme povídat, lyžování je pro mě zábava, ne styl života. A tak to mám ráda. Jednoduše, bez zbytečného balastu a hlavně, s pocitem svobody, který lyžování přináší.
Zdroj: Autorský text, emailový příspěvek