„Pro mou dceru připrav jiné jídlo, párek jí neohřívej. Tyhle za pár korun nejsou pro děti zdravé,“ žádala jsem kamarádku
Mohou být kvalitní plné masa, nebo také nekvalitní plné separátu, chemie a dalších pochybných přísad. Řeč je o párcích. Na pultech obchodů dnes najdeme širokou nabídku. Těm obyčejným by se měl soudný člověk vyhýbat.
Nic proti párku, který si člověk čas od času dá. Nebo ho výjimečně dá svému dítěti. Pokud je kvalitní, není to až tak nic strašného. Horší ale je, pokud někdo obyčejné, nejlevnější a nekvalitní párky považuje za standard svého jídelníčku. A o level horší je to, pokud má stejný jídelníček i jeho potomek.
Byla jsem na návštěvě u kamarádky s mojí malou dcerkou, aby si mohla hrát s jejími dětmi. Holky se skvěle bavily, ale jak to tak bývá, po chvíli přišel hlad. Kamarádka bez rozpaků sáhla do lednice, vytáhla párky a hodila je do hrnce. V tu chvíli mě to trochu zarazilo. Nejvíce asi to, že jí to přišlo zcela běžné, samozřejmé připravit dětem párky. Danou návštěvu jsme plánovali několik dní dopředu, tak jsem myslela, že nějaké dobré a zdravé svačiny pro holky bude mít nachystané. Nebo že by to měl být právě ten párek?
Zeptala jsem se, jestli je to opravdu pro děti, a ona bez přemýšlení odpověděla, že ano. V ten moment jsem si uvědomila, že musím zakročit. „Ne, mojí dcerce ten párek nedávej,“ řekla jsem jí. „Víš vůbec, jaké má složení?“ Kamarádka se na mě podívala trochu překvapeně, jako by nechápala, proč dělám takový problém z obyčejného párku. Ale pro mě to bylo důležité. Jasně jsem jí řekla, že párky obsahují různé masové separáty, éčka, soli a další chemikálie. To prostě není to, co bych chtěla dát svému dítěti. Ostatně, sama si dám párek jen z nouze, a to při výběru hodně hledím na kvalitu složení.
Kamarádka se zdála být trochu uražená, ale já trvala na svém. „Nemyslím si, že párek je vhodná strava pro malé dítě,“ pokračovala jsem. „Chci, aby moje dcera jedla zdravěji. Tohle není dobrý základ dětské stravy.“ Nakonec kamarádka ustoupila a společně jsme se dohodly na housce namazané máslem a medem. Holky si pochutnají – je to přece sladké a med rozhodně není něco, čemu by se děti měly vyhýbat. Naopak, je zdravý.
Kamarádka sice byla po zbytek návštěvy celkem odměřená a trochu naštvaná, chápu ji. Své dceři ať si dává, co uzná za vhodné, ale já chci, dokud to půjde, své dítko držet na co nejzdravější a nejkvalitnější stravě. Chápu, že to nejde do nekonečna, ale dokud je ještě malá, považuji to za samozřejmost. Každopádně, nechci ani moc přemýšlet o tom, co děti mé kamarádky normálně jedí.
Zdroj: Autorský text, e-mailový příspěvek