Vyrazit na pouť, to je dnes opravdu jenom zábava pro nejbohatší. Ono se to nezdá, ale pokud sečtete všechny výdaje, nebudete věřit svým očím.
Když vidím některé maminky na dětském hřišti, jsem z toho v šoku. Připadá mi, jako by se o své děti nijak nestaraly a dětské hřiště berou jako velký, oplocený, a přitom nehlídaný prostor, kam mohou své ratolesti jenom tak odložit.
Vždy když dám syna na víkend k babičce, následuje týden plný utrpení. Doslova ho dávám dohromady a znovu mu vštěpuji správné návyky. Chápu, že babičky tu jsou od toho, aby kromě hlídání tak trochu rozmazlovaly a byly benevolentnější ve výchově.
Vždycky jsem myslela, že auta, která prosviští kolem a řadí se až na poslední chvíli, jsou silniční piráti. Neohleduplní, riskující účastníci silničního provozu. Až když se mnou jel manžel, tak jsem zjistila, že moje závěry nebyly úplně přesné a správné.
„Moje restaurace, moje pravidla. A pokud ji chceš navštívit s dětmi, budeš je respektovat jak ty, tak hlavně tvoje děti.“ Takto rázně se k problémům dětí v restauračních zařízeních staví hospodský Ondřej.
Málem to bylo stejné jako předchozí roky. Chorvatsko byla naše srdcovka. Teď jsme ale koukli na ceny i jiných destinací. A nestačili jsme se divit. A litujeme, že jsme si podobnou rešerši neudělali dříve.
Měla jsem dokonalou svatbu a nestála mě skoro nic. Tedy do chvíle, než mi ostatní začali nenápadně naznačovat, kolik za mou veselku zaplatili oni. V tu chvíli jsem o tom začala přemýšlet, vše propočítávat a hodně jsem se zastyděla.