Srdeční selhání neohrožuje jen starší generaci. Základem je rozpoznat příznaky včas

Srdeční selhání je dnes tak časté, až se začalo označovat za epidemii civilizace. Toto onemocnění začíná postihovat čím dál více lidí ve vyspělých zemích. Co je ale jeho příčinou a opravdu postihuje jen staré lidi? Dovězte se o srdečním selhání více a chraňte tak sebe i své blízké před tímto nenápadným, ale neochvějným zabijákem.

Mýty mohou nemoc zlehčovat

Pokud se domníváte, že srdeční selhání je to samé co infarkt, jste na omylu. Rozdíl je v tom, že infarkt přichází náhle a nečekaně, a to když se zablokují tepny přivádějící krev do srdce. Oproti tomu srdeční selhání je nemoc chronického rázu. Jedná se o dlouhodobé onemocnění, kdy srdce postupně nezvládá pumpovat dostatek krve na to, aby zajistilo tělu veškeré jeho potřeby. Pravdou ale zůstává, že jednou z příčin srdečního selhání může být infarkt. Přitom srdečním selháním vůbec nemusí trpět jen starší občané. Také mnozí mladí lidé s nezdravým životním stylem jsou ohroženi na životě, mnohdy aniž by si to uvědomovali. Stačí pak menší kolaps, aby se od doktora dozvěděli, že jejich srdce je na tom opravdu špatně. 

Příčiny hledejte všude kolem

Asi vás nepřekvapí, že příčinou srdečního selhání je často nezdravý životní styl. Začíná to nevhodnou stravou, pokračuje nízkou fyzickou aktivitou a z toho plynoucí obezitou. Stejně tak ničemu nepomáhá nadměrné kouření cigaret a popíjení alkoholu. Poslední dobou odborníci upozorňují především na neblahé účinky elektronických cigaret. Míchané směsi někdy i neznámého obsahu mohou s vaším srdcem pěkně zamávat. K selhání přispívá také vysoký tlak, cukrovka nebo onemocnění ledvin. Klíčovým rizikovým faktorem je také věk, většina případů je diagnostikována po 60. roce věku.

Nepřehlížejte projevující se příznaky

Charakteristickým příznakem srdečního selhání je rychlá únava i při nízké fyzické aktivitě (např. při delší chůzi nebo stoupání po schodech), svalová slabost, mělké a krátké dýchání nebo závratě. Za tím vším stojí problém s oběhem krve v těle. Pacienti pociťují zvýšenou dušnost, nápadné přibývání na váze, únavu, bolesti hlavy a problémy s koncentrací. Charakteristické jsou také otoky dolních končetin objevující se pouze na jeden či dva dny. Pro diagnózu srdečního selhání je nezbytná zobrazovací diagnostika (EKG, ozvěna srdce, rentgen hrudníku) a krevní testy.

Správná léčba dělá divy

Srdeční selhání může zůstat dlouho bez povšimnutí, a to ho dělá ještě nebezpečnějším. Pokud se neléčí, může vést až k úmrtí. Proto dbejte především na prevenci a nemyslete si, že pokud na to ještě nemáte věk, nemůže se u vás tato nemoc objevit. Léčba se pak odvíjí od stádia onemocnění. V počáteční fázi pacienti užívají léky na snížení krevního tlaku nebo hladiny cholesterolu. Zásadní vliv na zdraví má také správně zvolený jídelníček obsahující nenasycené mastné kyseliny a zeleninu a pravidelná fyzická aktivita přizpůsobená schopnostem pacienta. Samozřejmostí jsou pak pravidelné kontroly u kardiologa.